Co dělá
share/models.yaml deklaruje dodavatele a modely, které svět tohoto nástroje umí pojmenovat: kanonická id, nativní id dodavatelů, aliasy, typovaná slova schopností, kontextová okna a stavy životního cyklu, v pořadí, které je zároveň preferencí směrování. majordomus models list vykreslí katalog s přítomností přihlašovacích údajů každého dodavatele; majordomus models route --require vision,tools --min-context 500000 odpoví, který model vyhovuje jako první, které stojí za ním jako záložní řetězec a proč všechny ostatní vypadly — stejná odpověď přes HTTP, OpenAPI, nástroje MCP i stránku Models v Cockpitu, protože všechny promítají tytéž dvě schopnosti. Vlastní nálezy katalogu — duplicitní alias, nedeklarovaný dodavatel — se přikládají ke každému výpisu.
Co nedělá
Nevolá žádný model a nečte žádné tajemství: fakta o pověřeních jsou přítomnost pojmenované proměnné prostředí, nikdy hodnota, a schéma katalogu nemá pole, kam by se tajemství mohlo schovat (drží to test). Neuvádí žádnou cenu ani neověřeného dodavatele — co nemůže nést provenienci, zůstává nepřítomné. A zatím nezaznamenává, který model skutečně provedl práci relace; to patří adaptérům zachycení, jejichž schéma už pole deklaruje (ADR 0049 to jmenuje jako navazující krok).